Talasoterapie – léčba mořem a jeho produkty
Talasoterapie je velmi starý způsob léčení, který zahrnuje balneoterapii, helioterapii, která je součástí klimatoterapie, a pitné kúry. Samotný název této metody vznikl spojením dvou řeckých slov: thalassa – „moře“ a therapia – „léčba“. Talasoterapie se zaměřuje především na typické civilizační choroby, ztuhlé svaly, nedostatečné prokrvení, zažívací potíže, stres, neurodermitidu a problémy s páteří.
Už ve starověku věděli o blahodárných účincích mořské vody. Hippokrates z Kosu (460 př. n. l. – 370 př. n. l.) radil svým pacientům koupat se v moři a jíst dostatečné množství mořských ryb. Podle něj má mořská voda vysušující a stahující účinky, zabraňuje zánětům a odvádí z těla látky toxické a chorobné. Začal používat mořskou vodu při léčení kožních nemocí a při potížích dýchacích cest zaváděl inhalace této vody. Další vyznavačkou léčby mořem, hlavně koupelí v mořském bahně a mořské vodě, byla Kleopatra (69 př. n. l. – 30 př. n. l.).
Za zakladatele moderní talasoterapie je považován anglický lékař Richard Russell (1687-1759). V roce 1750 byla zveřejněna jeho dizertační práce, která pojednávala o léčbě některých onemocnění žláz (např. prostaty) pomocí koupelí v mořské vodě a jejího pití. Poprvé se někdo přihlásil k tomuto způsobu léčby, tedy léčby mořskou vodou. Pozoroval také, že obyvatelé žijící na mořském pobřeží netrpí tolik onemocněním dýchacích cest, např. kašlem či tuberkulózou, jako lidé žijící ve městech.
Mrtvé moře a jeho léčivé účinky
Oblast Mrtvého moře je unikátní díky místnímu klimatu. Jedná se o oblast s vysokou sluneční aktivitou. Vyskytuje se zde 330 slunečných dnů a malé množství srážek. Mrtvé moře nemá žádný odtok. Voda se do místního horkého vzduchu vypařuje formou páry. Díky vysoké salinitě je vzduch obohacen velkým množstvím jodu a bromu a navíc se tu vyskytuje další vrstva atmosféry, která je schopna odfiltrovat velké množství UV záření. Slunce není tak agresivní a nespaluje pokožku, jak by zdálo na první pohled. Dodatečná vrstva atmosféry vytváří velké množství kyslíku. Výskyt kyslíku v oblasti Mrtvého moře je o 10 % více než ve velkých městech a o 5 % více než u všech ostatních moří.
Oblast Mrtvého moře velmi příznivé účinky na léčbu kožních onemocnění, nemocí dýchací soustavy a pohybového ústrojí. Léčivá není jen voda, ale také černé bahno z Mrtvého moře. Z léčebných metod se zde hojně uplatňuje helioterapie, talasoterapie a peloterapie (řecké pelos znamená „bahno, jíl“) neboli terapie bahnem.
Použité zdroje:
Lada Brabcová, Talasoterapie, bakalářská práce, 2017. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/40760/brabcov%C3%A1_2017_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Zuzana Pištěková, Lázeňský cestovní ruch v oblasti Mrtvého moře, bakalářská práce, 2016. Dostupné z: https://is.vsh.cz/th/fg5cz/bakalarska_prace_konecna_verze_pdf.